461 024 - DYJE 5 - Novomlýnská nádrž
MRS Brno, 9.0 km, 1 600 ha
Přítok Moravy. Od hráze Novomlýnské nádrže až k hrázi Věstonické nádrže.
Zákaz lovu v úsecích (označeno tabulemi):
- silnice Dolní Věstonice-Strachotín.
- od skládky hradidel až po sjezd k čerpací stanici Milovice.
- v areálu TJ Vodní sporty.
- od přístaviště Povodí Moravy s. p. až po hráz Věstonické nádrže.
- v odvodňovacích kanálech kolem nádrže.
- v prostorách ohraničených bojemi, kde provádí uživatel revíru hospodářskou těžbu ryb.
Je zakázáno jakýmkoliv způsobem porušovat kamenné opevnění přemísťováním jednotlivých kamenů, jakož i obsazování takto poškozených míst. Rovněž je zakázáno rozdělávání ohňů na asfaltovém opevnění. Zákaz přechovávání ulovených ryb v odvodňovacích kanálech kolem nádrže. Zákaz instalace bójek, kromě bójek sloužících k lovu dravých ryb (viz. lov ryb na bójku).
Lov z loděk povolen. Povoleno zavážení bójek sloužících k lovu dravých ryb dle Bližších podmínek výkonu rybářského práva. Míra kapra 45 cm, štiky 60 cm, candáta 50 cm.
Upozornění: Do revíru 461 024 Dyje 5 byla nasazena násada kapra s trvalou kotvičkovou značkou umístěnou pod hřbetní ploutví. Každý oprávněný k lovu, který uloví takto označenou rybu je povinen se řídit všeobecným ustanovením Bližších podmínek výkonu rybářského práva. Za účelem přibližného místa úlovku byla nádrž rozdělena do šesti sektorů Úplná hlášení o úlovcích značkových ryb budou každoročně v měsíci prosinci slosována a výherci odměněni věcnými cenami.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
RYBÁŘSKÝ ŘÁD – bližší podmínky výkonu rybářského práva s platností od 1.4.2009
REVÍR DYJE 6 – VĚSTONICKÁ NÁDRŽ
Věstonická nádrž je vyhlášena přírodní rezervace, ve které je každý povinen se řídit zákonem číslo 114/1992 Sb. A prováděcí vyhláškou číslo 395/1992 Sb.,obecně závaznou vyhláškou o zřízení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma vydanou OkÚ v Břeclavi dne 11.2.1994, plánem péče přírodní rezervace Věstonická nádrž a vyhláškou obcí Pasohlávky a Dolní Věstonice o dodržování veřejného pořádku v území obvodu obcí. NV č. 27/2004 Sb. Byla tato nádrž vyhlášena Ptačí rezervací.
P E Č L I V Ě P R O S T U D U J !
I. ÚVOD
Přírodní rezervace Věstonická nádrž se rozkládá na katastrálním území obcí Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Paslohlávky, Pouzdřany a Strachotín. Posláním rezervace je zajištění ochrany významného vodního a mokřadního ekosystému s funkcí ochrany zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů. Hranice chráněného území je dána navodní patou hráze. Hospodářské odlovy jsou povoleny pouze firmě Rybníkářství Pohořelice a.s. na celé ploše nádrže. Sportovní rybolov je povolen na povolenky vydané Rybníkářstvím Pohořelice a.s. a smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám výkonu rybářského práva, ochrany ryb a jiných vodních živočichů, jakož i ochrany přírody. Pro provozování sportovního rybolovu je vymezena část jižní obvodové hráze mezi poloostrovem u rybářské základny a závorou u obce Dolní Věstonice – úsek je označen i na komunikaci. Rybolov na poloostrově a z loděk je zakázán. Přístup veřejnosti je pouze po obvodové komunikaci na koruně hráze. Porušení povinností stanovených vyhláškou OkÚ Břeclav lze postihnout jako přestupek, nebo protiprávní jednání podle § 87 a § 88 zákona č. 114/1992 Sb. Je zakázáno vstupovat na pobřežní mělčiny a ostrůvky.
II. DOBA HÁJENÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ RYB
Od 1.ledna do 15.června jsou hájeny tyto druhy ryb: candát obecný,sumec velký,štika obecná,bolen dravý.
Od 16.března do 15.června jsou hájeny tyto druhy ryb: jelec jesen, jelec tloušť,ostroretka stěhovavá, parma obecná, podoustev říční.
Od 1.září do 30.listopadu je hájen úhoř říční.
V zájmu hájení kapra po vysazení může Rybníkářství Pohořelice a.s. stanovit zákaz lovu kapra,nebo všech nedravých ryb v revíru na dobu max. 10 dnů po vysazení. Tento zákaz lovu musí být v revíru viditelně označen tabulemi.
V období od 1.11. do 31.03. je zakázán sportovní lov udicí.
III. HÁJENÍ NĚKTERÝCH VODNÍCH ŽIVOČICHŮ
Raci jsou hájeni celoročně
Škeble, velevrubi a žáby jsou hájeny po celý rok
Piskoř pruhovaný, ježdík žlutý, cejn perleťový jsou hájeni celoročně.
IV. ZÁKAZ PŘIVLASTŇOVÁNÍ RYB NEDOSAHUJÍCÍCH NEJMENŠÍ STANOVENÉ DÉLKY, U AMURA A KAPRA PAK I PŘESAHUJÍCÍ MAXIMÁLNÍ STANOVENOU DÉLKU
| Amur bílý |
50-90 cm |
| Bolen dravý |
40 cm |
| Candát obecný |
50 cm |
| Jelec tloušť |
25 cm |
| Jelec jesen |
25 cm |
| Kapr obecný |
45-75 cm |
| Lín obecný |
30 cm |
| Ostroretka stěhovavá |
30 cm |
| Parma obecná |
40 cm |
| Podustev nosák |
25 cm |
| Sumec velký |
90 cm |
| Štika obecná |
60 cm |
| Tolstolobik bílý |
50 cm |
| Tolstolobik pestrý |
50 cm |
| Úhoř říční |
55 cm |
| Mník jednovousý |
30 cm |
Tato délka se měří od předního konce hlavy (začátku rypce ryby) až k nejzazšímu konci ocasní ploutve.
V. CHOVÁNÍ PŘI LOVU
Lov ryb je povolen pouze na jižní straně nádrže, která je součástí přírodní rezervace. Lovec musí respektovat požadavky Státní ochrany přírody – viz kap. I. Úvod.
Zakazuje se jakékoliv poškozování vodních staveb (objekty, odvodňovací kanály apod.) a břehového opevnění – záhozů a dlažeb. Je zakázáno porušovat kamenné opevnění, přemisťování jednotlivých kamenů, jakož i obsazování takto poškozených míst.
Při lovu ryb na položenou je nutno, aby lovci udržovali mezi sebou vzdálenost alespoň 3 m. Při lovu přívlačí je nutno dodržovat mezi lovci vzdálenost 20 m, nedohodnou-li se lovci na vzdálenostech kratších.
Při lovu udicí musí být lovci u prutů přítomni tak, aby v případě potřeby mohli s nimi okamžitě manipulovat.
Oprávněné osoby k lovu ryb jsou povinny poskytovat kontrolním orgánům – rybářské stráži, policii účinnou pomoc a podporu při kontrolní činnosti na revíru.
Je zakázáno stavění stanů,je zakázáno zajíždění aut do prostorů označených příslušnými značkami, je zakázáno rozdělávání ohňů. Zákazy platí i pro vzdušnou stranu hráze. Stanování a táboření je je povoleno jen v místech k tomu vyhrazených. Používání deštníků a lehkých přístřešků, jakož i ochrana proti klimatickým vlivům, je povoleno pouze v zelených odstínech.
Doba setrvání na lovném místě je max. 1 hod. před a 1 hod. po uplynutí povolené doby lovu.
Denní doba lovu se stanovuje takto:
Duben, říjen a září……………od 5 hod. do 21 hod SEČ (6-22 hod. letního času)
Květen,červen,červenec,srpen..od 4 hod. do 23 hod SEČ (5-24 hod. letního času)
Na místo lovu je povoleno zavážet rybářského nářadí a potřeb ručními vozíky o max. šířce 100 cm.
Každý, kdo loví ryby, je povinnen na místě lovu udržovat pořádek. Je zakázáno ponechávat odpadky an břehu a nebo je odhazovat do vody. Při příchodu k vodě provede lovec nejdříve obhlídku místa lovu a pokud chce lovit na znečištěném místě , provede nejprve jeho úklid do okruhu nejméně 3 m, jinak bude členy rybářské stráže a ostatních kontrolních orgánů postupováno tak, jakoby lovící znečištil místo sám. Uklizený odpad lze ponechat v pytli u cesty vedoucí po koruně hráze.
Je zakázáno zavážení a zanášení návnad a nástrah. Není rozhodující jaké se používá plavidlo a nebo je-li zavážena nástraha plaváním. Pohyb jakýchkoliv plavidel za účelem lovu ryb, jejich zdolávání , vnadění , uvolňování vázek je zakázán. Z toho plyne přísný zákaz přinášení člunů k vodě a jejich přechovávání na břehu či hrázi.
VI. ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU A VNADĚNÍ
Je zakázáno k lovu používat prostředků výbušných, látek otravných a omamných, jakýchkoliv bodců, lapaček, udic bez prutů. Je zakázáno střílet ryby, tlouci je pod ledem, lovit je do rukou a do ok. Je zakázáno podsekávání ryb.
Je zakázáno sbírat rybí jikry, lovit ryby elektřinou a užívat jakýchkoliv stálých zařízení k lovu ryb. Stálá zařízení k lovu a lovu ryb do těchto zařízení smí být využit pouze k hospodářské těžběk nebo k záchraně nebo regulaci rybí obsádky na rybářském revíru.
Je zakázáno lovit ryby na místech, kde se nahromadily při škodlivém znečištění vody, kde se shromáždily za účelem výtěru, nebo přezimování.
Je zakázáno lovit na bójky, které nejsou součástí udice.
Je zakázáno používat za nástrahu krev, škrkavky, mlékarenské kaly, a veškeré chráněné živočichy.
Zakazuje se vnadit krví, masem a jakýmikoliv směsmi z masa, bílými červy, škrkavkami, odředivkovými mlékarenskými kaly, chráněnými živočichy.
Je zakázáno používat jakýchkoliv technických prostředků umožňujících zaseknutí ryby bez zásahu lovce, vyjma tzv. únikové montáže.
Zakazuje se používání elektřiny k lovu ryb, kromě provádění hospodářských odlovů prováděných uživatelem revíru za dodržení všech bezpečnostních opatření.
VII. POVOLENÉ ZPŮSOBY LOVU RYB
Kdo loví ryby udicí, smí k tomu oužívat nejvýše dvou prutů, každý nejvýše o dvou návazcích opatřených jednoháčky. Při použití dvojháčku, trojháčku nebo víceháčkového systémku při lovu dravců na živou nebo mrtvou rybku, popř. její část, je povolen pouze jeden návazec.
Na živou rybku, mrtvou rybku nebo její část se smí chytat jen od 16. června do 31. října.
Při přívlači je dovoleno lovit jen jedním prutem, přičemž nesmí být nastřažen další prut. Přívlač je povolena od 16.června do 31.října.
Muškaření je povoleno. Při muškaření nesmí být nastřažen další prut.
Při lovu musí mít rybář vyprošťovač háčků (pean, pinzetu, nebo klíšťky) a míru pro zjištění délky ponechaných ryb.
Pokud lovící přechovává ulovené ryby živé, musí mít vlastní vezírek s kruhy, nebo jiné vhodné zařízení, které ryby nepoškozuje. Je povoleno přechovávání ryb v saku z jednolícního polyesterového osnovního úpletu.
VIII. DOCHÁZKA K VODĚ, POČET A MNOŽSTVÍ ÚLOVKŮ A JEJICH EVIDENCE
Každý lovec ryb musí mít u sebe rybářský lístek a povolenku. Záznam o úlovcích je součástí povolenky.
Před započetím rybolovu je lovící povinnen nesmazatelným způsobem zapsat do záznamu datum. Lov bez označení této povinnosti se považuje za lov bez povolenky. Povinnost se nevztahuje pro držitele jednodenní povolenky.
V jednom dni si může oprávněný k lovu ponechat nejvýše 7 kg všech druhů ryb. Dojde – li k překročení tohoto limitu poslední ulovenou rybou, lze si tuto rybu ponechat. V úlovku smí být nejvýše 2 ks uvedených druhů ryb : kapr, štika, candát, amur, sumec, bolen nebo jejich kombinace. Po ulovení a ponechání si 2 ks těchto ryb končí denní lov, i když nedosahují povolenou max. hmotnost úlovku 7 kg.
Cejn velký, cejnek malý, oba druhy karasů, úhoř říční a kříženci rybích druhů mohou být loveni do celkové hmotnosti max. 7kg/den.
Úlovek uvedených druhů ryb na týdenní povolenku je limitován počtem 7 ks nebo celkovou hmotností ulovených ryb 30 kg. Na měsíční povolenku činí max. počet uvedených druhů ryb 20 ks nebo celková hmotnost úlovku je limitována 60 kg. Na roční povolenku činí max. počet uvedených druhů ryb 120 ks, celková hmotnost ulovených ryb je limitována 300 kg.
Při úlovku a ponechání si uvedeného druhu ryby je lovec povinen tuto skutečnost zapsat ihned do záznamu s označením délky ryby v centimetrech. Počet a hmotnost ostatních druhů ryb, které si rybář ponechá, je povinen zapsat do záznamu před odchodem od vody, tj. nejpozději po ukončení lovu a před opuštěním místa lovu. Nedosáhne-li rybář úlovku, je povinen příslušný záznam o docházce proškrtnout.
Vyplněný záznam o úlovcích musí držitel povolenky vrátit nejpozději do 15 dnů po uplynutí její platnosti Rybníkařství Pohořelice a.s. a to i tehdy, když oprávněný během platnosti povolenky nelovil, nebo nedocílil žádného úlovku. Záznam je možno odevzdat také do skříňky na rybářské základně, nebo u závory v Dolních Věstonicích, nebo u prodejce povolenek.
IX. UCHOVÁVÁNÍ ULOVENÝCH RYB A ZACHÁZENÍ S NIMI
Pokud lovec uchovává ulovené ryby živé, je povinen mít vlastní vezírek s kruhy, aby síťovina nepřiléhala k tělu ryby a nebo takové zařízení, kde má ulovená ryba umožněn alespoň minimální pohyb. Je povoleno přechovávat ryby v saku z jednolícního polyesterového osnovního úpletu.
Je zakázano upevňovat ryby provlečené za skřele, nebo jiným nešetrným způsobem ji přivazovat, připadně nechat nezabité ryby uhynout.
Ryba uložená ve vezírku se považuje za ponechanou. Je zakázáno vyměňovat ve vezírku umístěné ryby za nově chycené. Zakazuje se používání společných vezírků.
Je zakázáno přechovávání ulovených ryb v odvodňovacích kanálech.
Místo přechováváné ulovené ryby musí být viditelně označeno. Ulovené ryby musí být přechovávány tak , aby byla snadná jejich kontrola.
Je zakázáno přechovávat ve vezírku ryby ulovené v jiných revírech.
Není dovoleno darovat rybu přímo u vody.
Při vylovení ryby je rybář povinen zacházet s ní šetrně. Pokud není možné její vyzvednutí z vody pro vysokou hmotnost pouhým vyzdvižením prutu, je nutno použít podběrák, nebo vylovovací hák.
Při manipulaci s ulovenou rybou na břehu musí být použita navlhčená podložka zabraňující poškození ryby. Je přísně zakázáno pokládat ulovenou rybu přímo na kamenný násep nebo cestu v koruně hráze.
Ryby, které nedosahují stanovené míry musejí být vráceny šetrně do vody. Rybář je uvolňuje ve vodě bez zbytečné manipulace na břehu. Pokud vězí takové ulovené rybě háček hluboko v jícnu, je nutno háček odsřihnout.
Jakékoliv opracování ulovených ryb před odchodem od vody je zakázáno.
X. HOSPODÁŘSKÁ TĚŽBA
Na revíru je prováděna hospodářská těžba ryb, kterou zajišťuje Rybníkářství Pohořelice a.s.
XI. LOV NÁSTRAŽNÍCH RYBEK A JEJICH POUŽITÍ
Čeřínkování je povoleno od 16.6. do 31.10. běžného roku
Plocha čeřínku může být nejvýše 1 m2.
Rybář si může ponechat ty druhy ryb, které nemají stanovenou nejmenší zákonnou délku a nejsou celoročně hájeny.
Pokud mají být použity jako nástražní ryby druhy se stanovenou nejnižší lovnou mírou, musí jejich délka přesahovat uvedenou hranici. Je zakázáno nastražovat ryby lososovité a druhy ryb v době hájení.
XII. SANKCE
Nedodržení kterékoliv části tohoto rybářského řádu na revíru Dyje 6 bude kontrolním orgánem řešeno podle závažnosti přestupku domluvou, peněžitou pokutou, nebo odebráním povolenky k lovu.
Rybářům, kterým byla odebrána povolenka, již nebude v běžném roce vydána.
V případě porušení rybářského řádu, které bude řešeno odebráním povolenky k lovu, bude lovci zároveň odebrán i případný úlovek.
Vjezd motorových vozidel do míst, kde je to zakázáno, bude trestán odebráním povolenky k lovu.
Rybářský řád revíru DYJE 6 vychází ze zákona č. 99/2004 Sb. O rybářství a z prováděcí vyhlášky č. 197/2004 Sb.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
461 026 DYJE 7 Mušovská nádrž
MRS Brno, 22.4 km, 530 ha
Hospodářská činnost MRS Brno
lov MO Mikulov
Od tělesa hráze Mušovské nádrže až po státní hranici u Nového Přerova.
Zákaz lovu v úsecích (označeno tabulemi):
- v odvodňovacích kanálech kolem přehrady
- z hráze tvořící silnici Brno-Mikulov a silnici Pasohlávky-Brod nad Dyjí
- v prostoru označeném bójemi, kde uživatel revíru provádí hospodářskou těžbu ryb
- v prostoru od státní silnice Mikulov-Brno po vývaziště lodí Povodí Moravy s. p. (celoročně)
- v prostoru kotvení výletní lodě (na každou stranu v délce 20 metrů pobřežní linie) v období od 1.7. do 31.8.
- v areálu kempu Merkur na břehové linii rybářského revíru 461 026 DYJE 7 v úseku přilehlém
k malé Laguně v období od 1.7. do 31.8.
- v oploceném areálu Jachtclubu v k. ú. Pasohlávky (celoročně)
Je zakázáno jakýmkoliv způsobem porušovat kamenné opevnění přemísťováním jednotlivých kamenů, jakož i obsazování takto poškozených míst. Rovněž je zakázáno rozdělávání ohňů na asfaltovém opevnění. Při rybolovu na bočních hrázích ze sypaného lomového kamene mohou rybáři při lovu sedět pouze na koruně hráze. Z návodního svahu mohou provádět vylovení ryb nebo při rybolovu stát. Na úseku silnice Pasohlávky-Brod nad Dyjí je povolen lov z betonových stupňů. Zákaz přechovávání ulovených ryb v odvodňovacích kanálech kolem nádrže. Zákaz instalace bójek, kromě bójek sloužících k lovu dravých ryb (viz lov ryb na bójku).Lov z loděk povolen.Povoleno zavážení bójek sloužících k lovu dravých ryb dle Bližších podmínek výkonu rybářského práva. Míra kapra 45 cm, štiky 60 cm, candáta 50 cm.
______________________________________________________________________________________________________________________
Ceník povolenek:
Mimopstruhové povolenky pro členy ČRS:
Roční: 750,- Kč
Měsíční: 550,- Kč
Týdenní: 300,- Kč
Denní: 100,- Kč
Členové MRS si musí zakoupit povolenku v místě své organizace!
Povolenka Věstonická nádrž – Dyje 6
Denní povolenka: 170,- Kč
Týdenní povolenka: 680,- Kč
Roční povolenka: 10.000,- Kč
Veškeré povolenky budou vydány až po předložení rybářského lístku!
Prodejní místa:
Přímo u Věstonické nádrže u zpracovny ryb
Kontakt:
Zdeňka Janíčková
tel.: 777 683 237
Pálava s.r.o. Pasohlávky č.p.188
Kontakt:
Marta Dvořáčková
tel./fax: 519 427 724
Mobil: 602 768 693
____________________________________________________________________________________________________________________
Jistě nebude na škodu připomenout si v krátkosti některé okolnosti doprovázející vznik jednotlivých nádrží Vodního díla Nové Mlýny, jak je oficiálně komplex nádrží (někdy též zdrží) nazýván. Nádrže byly budovány postupně. První byla v letech 1975 – 1979 vybudována horní – Mušovská nádrž (název získala po zatopené obci Mušov, která se ovšem nacházela na území střední nádrže). Časově následovala střední – Věstonická nádrž (1975 – 1981), její existenci však doprovázely komplikace. Po plném napuštění na jaře 1982 vlnobití vážně narušilo opevnění hlavní hráze, a tak musela být z větší části vypuštěna. Opětné napuštění nádrže na plnou vodu bylo provedeno postupně v letech 1987 – 1988. Dolní – Novomlýnská nádrž byla vybudována v letech 1982 – 1988. Existenci této největší nádrže, zčásti pak i střední Věstonické nádrže, doprovázely v následujících letech rozporné diskuze a názory, když se objevily požadavky na vypuštění nádrží s cílem obnovy původního stavu. Rovněž neujasněnost uspořádání a využití okolí Novomlýnské nádrže je svým způsobem negativem tehdejších sporů.
V návaznosti na produkční předpoklady a formy využívání produkce ryb podle původní koncepce měl rybářské obhospodařování vodních nádrží zajišťovat tehdejší podnik Statního rybářství, závod Pohořelice. Státní rybářství mělo provádět tzv. účelovou hospodářskou těžbu a sportovní rybolov měli zajišťovat členové Rybářského svazu. V roce 1984 však Státní rybářství odstoupilo od obhospodařování nádrží Mušovské a Novomlýnské a ponechalo si hospodaření pouze na Věstonické nádrži. Toto kompetenční rozdělení vlastně přetrvalo do současnosti, kdy na nádržích Mušovské a Novomlýnské hospodaří MRS. Na těchto dvou nádržích je rybolov prováděn v současnosti výhradně pouze udicí, když od původně uvažovaných a pokusně realizovaných hospodářských odlovů bylo s ohledem na negativní reakce sportovních rybářů upuštěno. Na střední nádrži hospodaří Rybníkářství Pohořelice a.s. s tím, že tam provádí jednak tzv. hospodářskou těžbu, a dále je tam výběrově provozován i sportovní rybolov, který prostorově omezen statutem přirodní rezervace na této nádrži.
MUŠOVSKÁ NÁDRŽ
Nádrž má podlouhlý tvar, její pomyslnou osu tvoří zatopený tok řeky Dyje, která je současně jediným přítokem nádrže. Zatopená plocha nádrže činí 530 ha, objem zadržované vody 12,5 mil. m3. Průměrná hloubka nádrže je pouze 2,3 m. Pod hladinou nádrže zmizelo 11 km toku Dyje o ploše asi 25 ha a dále odstavná říční ramena, tůně, jezírka a kanály o celkové výměře 15 – 20 ha. Ryby z těchto vod tvořily významnou součást prvotní rybí obsádky nádrže. Nádrž byla zkušebně krátce napuštěna na podzim 1978 a již krátce po napuštění v říjnu a v listopadu byly zaznamenány lokální úhyny ryb. Po vypuštění v zimním období byla trvale postupně napuštěna v roce 1979. Rybí osídlení nádrže vzniklo ze dvou zdrojů. Především to byly ryby, které, se do nádrže dostaly ze zátopové oblasti, případně z povodí , a dále to byly ryby, jejichž násady byly do nádrže vysazeny v rámci prvotního zarybňování. Především fytofilní druhy ryb, které se vytírají na zatopené rostliny , našly v napouštené nádrži ideální podmínky pro výtěr a bohaté zásoby potravy (zooplankton) pro vylíhlý plůdek. Na podzim 1979 se v nádrži vyskytovalo obrovské množství tohoročků plotice obecné, perlína ostrobřichého, cejnka malého, početný byl i plůdek cejna velkého a okouna říčního. Úspěšný byl také výtěr štiky obecné, podpořený vysazením váčkového plůdku. Jednoleté štiky na jaře následujícího roku byly již pohlavně dospělé. Rovněž vysazený rychlený plůdek candáta obecného prokázal rychlý růst, když na podzim dosahoval délky 20 – 25 cm. Ukázalo se, že zarybňování rychleným plůdkem a ročkem kapra obecného nepřineslo prakticky žádný efekt. Proto v dalších letech bylo a je při zarybňování tímto druhem používáno starší násady, optimální je kusová hmotnost nad 0,8 kg.
Vývoj rybího osídlení nádrže v počátcích v podstatě probíhal samovolně. V nádrži byl prokázán výskyt 32 druhů ryb, při čemž však podstatnou část tvořilo pouze 6-8 druhů – štika obecná, plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý, cejn velký, okoun říční a s ročním zpožděním nasazený kapr obecný. Nádrž poskytla výborné potravní podmínky, což se projevilo velkými přírustky všech druhů, které vynikaly i enormní zmasilostí ( perlín ostrobřichý, plotice obecná, cejnek malý).
Rybolov na nádrži byl zahájen v roce 1981. Jak je typické pro první roky nových údolních nádrží, v úlovcích dominovala štika obecná a kapr obecný. Evidovaný úlovek 8.800 ks štik o hmotnosti 20 tun jistě nepotřebuje komentáře. Úlovek kapra byl obdobný. Celkově bylo sportovními rybáři z 1 ha vyloveno okolo 80 kg štik a kaprů. V následujících dvou letech se snižoval úlovek štiky a zvyšoval se úlovek kapra, když celkový objem úlovků se udržoval na úrovni 70 – 80 kg z 1ha.
Již první lokální úhyny ryb zejména v horní části nádrže se zaústěním Dyje signalizovaly problémy, které tamní rybí obsádku v blízké budoucnosti čekají. Úhyny ryb postupně nabraly většího rozsahu. Katastrofa pak nastala v zimě 1983/84, kdy po zamrznutí nádrže především v průběhu ledna došlo k úhynu podstatné části rybí obsádky nádrže. Podle odhadu uhynulo 200 – 250 tun ryb. Nedostatek kyslíku ve vodě (odčerpaný rozkládajícími se organickými látkami) způsobil udušení ryb. Příčinou bylo znečištění odpadními organickými látkami, které přinášela řeka Dyje a jejichž zdrojem byla výroba kyseliny citrónové v Perhofenu na území Rakouska.
Tato katastrofa zásadně zasáhla do vývoje rybího osídlení nádrže, když se v podstatě začínalo od bodu nula, ale za jiných podmínek. Svědčí o tom vývoj úlovků v následujících letech. Největší část hmotnosti z celkového úlovku ryb tvořil a až do současnosti tvoří kapr obecný. Obsádka tohoto druhu je každoročně doplňována vysokým počtem vysazovaných násad. Význam původních druhů – štiky obecné a lína obecného v prvních letech po katastrofě byl zanedbatelný. Sportovní rybolov je zaměřen především na kapra obecného, na cejna velkého a dravé ryby.
Vývoj druhového složení rybího osídlení nádrže Mušov má shodné obecné charakteristiky pro vývoj v údolních nádržích mimopstruhového charakteru. V případě nádrže Mušov byl tento vývoj zkomplikován úhynem podstatné části ryb v zimě 1983/84. V současné době má nádrž za sebou více než 30 let své existence.
VĚSTONICKÁ NÁDRŽ
Nádrž, pod jejíž vodní hladinou zmizel původní areál obce Mušov, ze které zůstal zachován pouze kostelík jako jakási dominanta, má okrouhlý tvar. Hranice nádrže tvoří na západě hráz Mušovské nádrže a na východě hráz Novomlýnské nádrže. Až na nepatrný úsek severního břehu je nádrž vymezena uměle vytvořenými hrázemi. V nádrži se nachází zatopený soutok Jihlavy a Svratky a soutok Svratky a Dyje. Plocha nádrže dosahuje 1 033 ha při celkovém objemu zadržené vody 34 mil. m3. Průměrná hloubka nádrže je při plném stavu 3,2 m.
Nádrž byla poprvé zcela napuštěna na jaře 1982. Vážné narušení opevnění hrází jarním vlnobitím však vedlo k částečnému vypuštění nádrže. Opravy hrází pak trvaly několik let , a tak znovu naplnění a zprovoznění nádrže nastalo až v roce 1987. V mezidobí, kdy nádrž byla pouze zčásti naplněnou vodou se tam vytvořily výborné podmínky pro ryby, jejichž výskyt byl navíc dotován splavem ryb z horní naplněné nádrže. Podstatu rybího osídlení nádrže tvořil kapr obecný a v prvních letech i štika obecná. Významný podíl připadal i na další druhy, jakoje cejn velký, cejnej alý, plotice obecná a další.
V roce 1994 byla Věstonická nádrž vyhlášena jako přirodní rezervace, a to především s ohledem na potřeby ptáků. Klidový režim rezervace byl jeden z důvodů, proč je na této nádrži sportovní rybolov výrazně omezen, a to pouze podél jižního břehu. Rybářské hospodaření na Věstonické nádrži nádrži provádí Rybníkářství Pohořelice a.s. Základní způsob rybolovu představují hospodářské odlovy především pomocí elektrolovu, vyjímečně i sítěmi. Sportovní rybolov představuje doplňkový způsob těžby ryb a je provozován omezeně. Lov ryb nyl na nádrž v omezeném rozsahu zahájen v roce 1990. Data o těžbě ryb prokazují, že na nádrži probíhla obdobný vývoj rybího osídlení jako na sousedních nádržích.
Sportovní rybolov byl zaměřen téměř výhradně na lov kapra, který za hodnocené období (1991 – 1997) tvořil v průměru 95 procent z celkově vykazovaných úlovků ryb.
NOVOMLÝNSKÁ NÁDRŽ
Nádrž zaujímá plochu okolo 1670 ha při průměrné hloubce 5,2 m. Nádrž byla napuštěna v roce 1988. Prvotní zarybnění tvořil převážně kapr. Z dalších pak postupně přibyly násady štiky obecné, candáta obecného, sumce velkého a některých dalších druhů. Vývoj rybářských poměrů v této nádrž je poměrně nejméně dokumentován, což je dáno do určité míry velikostí nádrže, ale i nedostatečnou pozorností ze strany výzkumných složek. První roky existence nádrže byly poznamenány extrémními názory a požadavky různých ekologických uskupení i jednotlivců, jež si po pádu totalitního centrálního režimu představovaly, že si mohou prosazovat své bez ohledu na realitu. Požadavky na vypuštění dolní nádrže, případně i střední, a hledání případných kompromisů zaměstnávalo odpovědné instituce a organizace počátkem 90. let.
Rybolov v nádrži byl zahájen v roce 1990. V úlovcích ryb je opět dominantním druhem kapr obecný, v prvních 2 – 3 letech tam byl i významnější podíl štiky obecné. V současné době z hlediska rybího osídlení dochází k výrazné migraci ryb otevřeným hradícím objektem do střední Věstonické nádrže. Rozlehlost nádrže umožňuje vznik silných vln a právě ty zčásti komplikují rybolov, ale tyto vlny jsou alfou a omegou úspěchu.
______________________________________________________________________________________________________________________
Přehrady zaplavily mimořádně kvalitně zarybněná koryta řek v délce přes třicet kilometrů a další atraktivní stojaté vody v podobě slepých říčních ramen, tůní a kanálů. Bohatá rybí obsádka reprezentovaná asi čtyřiceti druhy ryb patřící především do skupin cejnového a parmového pásma tak přešla postupně do jednotlivých nádrží a vytvořila vynikající základ pro rozvoj jejich obsádky. Horní nádrž a její rybí společenstva zůstala po napuštění izolována od vlivu spodních úseků řeky a začala prodělávat svůj samostatný vývoj. Do střední nádrže byly vkládány velké naděje i ve vztahu k budoucímu bohatství ryb, což se odrazilo i v projektu, který předpokládal ochranu tohoto revíru a označil jej za „klidovou pro ryby a ptactvo“ Dvě rybnaté řeky ústící do mělké nádrže a možnost volné migrace ryb mezi dvěma nádržemi – to označovalo mimořádné perspektivy této lokality, která se měla stát jedinečným trdlištěm a epicentrem přirozeného zarybňování celého území. V důsledku komplikovaného vývoje této nádrže lze i vývoj rybí obsádky hodnotit v několika etapách. První období určitě nejzajímavější a z hlediska ichtyologie nejatraktivnější, začalo v roce 1980, kdy už Dyje vytékala z ohrázovaného území střední přes betonový práh přelivného objektu u Dolních Věstonic. V praxi to znamenalo, že se hladina ve střední nádrži zvedla, zatopila asi polovinu plochy budoucího dna a vytvořila spoustu mělkých zálivů a lagun. Byly zaplaveny travnaté i výmladkové porosty a zvýšené jarní průtoky propojily slepá ramena a tůně s hlavním tokem, což mělo nesmírný význam pro migraci a zvláště pro reprodukci ryb. Každé jaro, po dobu několika měsíců s různě dlouhými přestávkami podle klimatu a aktuálních průtoků, se zde vytírala obrovská kvanta ryb. Především všichni běžní zástupci kaprovitých,ale také tisíce štik, okounů a dalších dravců. Doklady těchto mimořádných hromadných výtěrů – podivné křížence mezi kaprovitými druhy – jsme řadu let lovili a shromažďovali ve studijních sbírkách. Když se v teplých květnových nocích vytíraly na mělčinách tisíce kaprů, hluk připomínal běžící stáda koní. Z magnetofonové nahrávky, pořízené jedné noci na zpěněných mělčinách, by jen málokdo poznal skutečného průvodce toho úchvátného rámusu. Úspěšnost těchto přirozených výtěrů dokázaly i výzkumy, které se zaměřily na sledování migrací ryb z této nádrže. Nad čím ale vědci exaktně bádali a úžasné výsledky o kvantech putujícího plůdku do spodních úseků Dyje před veřejností spíše tajili, poznali sportovní i nesportovní rybáři na svých prutech okamžitě.
Střední nádrž je otevřený říční systém, ve kterém mají ryby možnost migrovat kilometry daleko do koryt Jihlavy a Svratky a mohou se také pohybovat volně mezi oběma nádržemi. Vedeny rozmnožovacím pudem vytahují na jaře z dolní nádrže proti proudu do výše položené střední nádrže, kde vyhledávají místa k vytření. Nejlepší podmínky k výtěru nacházejí tradičně při severním ohrázování, zvláště kolem vtoku obou řek.
Už od počátku existence horní nádrže bylo patrné, že vývoj rybího společenstva nebude přímočarý a podobný modelu známému z jiných přehrad. V dyjském korytě protékala už v průběhu šedesátých a sedmdesátých let temně hnědá voda znečištěná odpadními organickými látkami, které měly svůj původ jednak v cukrovaru v Jevišovicích a zvláště v rakouském Pernhofenu, kde působil závod na výrobu kyseliny citrónové. Dokud zde byla technologie výroby orientována na cukr, místní čistírna odpadních vod vypouštěla do Pulkavy, pravostranného přítoku Dyje, vodu kvalitní. Krátkozraké zrušení vývozu našeho cukru do tohoto podniku mělo pro řeku i pro nově vybudovanou nádrž katastrofální důsledky. Technologie výroby musela být změněna, cukr byl vyměněn za melasu a čistírna odpadních vod přestala fungovat. Intenzita organického znečištění se okamžitě zvýšila asi 7krát. Vláknité baktérie zcela zaplnily koryto řeky, voda se zbarvila do tmavohnědého odstínu a řeka se změnil na odpudivou stoku. Celé koláče hnijícího dna se utrhávaly a pokrývaly hladinu v řece a později i v nádrži. Obrovské organické znečištění zcela změnilo kyslíkové poměry a vytvářelo nepřetržitě, ale zvláště v teplých letních měsících kalamitní situace. Po uvedení horní nádrže v roce 1978 do provozu se úhyny ryb pravidelně objevovaly jen na konci jejího vzdutí,ale v pozdějších letech, jak se posunovaly sedimenty dál, se ryby dusily a umíraly v celé nádrži. Skutečná katastrofa nastala po oblevě na začátku roku 1984, kdy se začal kolem břehů rozpouštět ledový příkrov. Pátého ledna drobně pršelo, chvílemi padaly i sněhové vločky a z horní nádrže bylo cítit zápach na kilometr daleko. K volné hladině najížděla snad celá obsádka nádrže, nekonečná hejna ryb se dusila v bezkyslíkaté vodě a ryby se vrhaly v zoufalství až na břeh. Dusily se pomalu a neumíraly rychle, velké odolnější kusy bylo možné chytit, převézt. Pamatuji se, jak jsme ve třech zoufale pobíhali po severním břehu, bez podběráku, s holýma rukama a snažili se vytlačit na pláže kapitální sumce, štiky i velké cejny a kapry. Přenášeli jsme ty šťastné kusy do rekreačních lagun,ale každý návrat ke břehu, kde vařila voda rybími těly , nás jen utvrzoval v beznadějnosti našich snah. Sedl jsem na první autobus a jel do Brna obtelefonovat všechny zodpovědné soudruhy na „Svazu“ , na „Kraji“ a nakonec i Státní rybářství. Ale z řady funkcionářů neměl nikdo zájem ani čas odpoledne něco organizovat a tak jen Státní rybářství Pohořelice nabídlo nezištně alespoň náklaďák, i když to jejich problém nebyl. Další den jsme zase přetáhli pár desítek větších ryb,ale většina drobných ryb už uhynula. Ještě desátého ledna, kdy už začal sběr mrtvých ryb a jejich odvoz do kafilerie, některé větší kusy žily. Osmého ledna jsem sbíral mrtvolky do formalínu - na metru břehu bylo až 300 mrtvých ryb, převážně cejnů a cejnků, sem tam i nějaký skokan zelený, když u mě zastavil nějaký rakouský kamion plný dříví, kterých tehdy jezdily denně stovky, a šofér se vyptával. Odpověděl jsem jen na pár zvídavých otázek, ale druhý den mě čekal před muzeem ředitel a průšvih jako hrom : Radio Svobodná Evropa ohlásilo obrovskou ekologickou katastrofu za železnou oponou a v té souvislosti uvedlo něco i o našem muzeu. Estébáci nelenili a našli si hned v noci našeho ředitele a ten už věděl, na koho si ráno na chodníku před muzeem počkat. Byl dost vyděšený a vyděsil i mě, ale nic z toho nebylo, protože se právě takový problém nesměl rozmazávat. V bezchybném socialistickém hospodaření nebyla ekologická katastrofa myslitelná, a tak se nestala – v tisku, rozhlase či v televizi žádná zpráva, ani řádek. Jenže ututlat takový smrdutý malér těsně vedle mezinárodní silnice soudruzi nezvládli, atak stranický tisk oznámil s několikadenním zpožděním v drobné noticce, že na horní nádrži uhynulo asi 250 tun ryb. Ono to samotné číslo tak tragicky nevypadá, pokud si ovšem člověk nedosadí za neznámou 250 gramů, což byla odhadem průměrná hmotnost jedné udušené ryby. A najednou to dává milion. Milion mrtvých obratlovců na jedné lokalitě. A to je jen velmi hrubý odhad, mohlo to být i dvakrát tolik, protože nádrž pokrýval několik dnů led a spousta mrtvých ryb klesla na dno. Tento jednorázový úhyn ryb na horní nádrži byla vůbec jedna z největších ekologických katastrof v civilizované Evropě, jaká kdy postihla sladkovodní vody.
______________________________________________________________________________________________________________________
WEB KAMERA ŠAKVICE
______________________________________________________________________________________________________________________
copyright © 2009 - Palavskajezera.cz
