_________________________________________________________________________________________________________________________
Na horní Mušovské a na dolní Novomlýnské nádrži je provozována osobní lodní doprava.
Plavba po Mušovské nádrži lodí Věstonická Venuše
Pravidelná linka:
Kemp MERKUR - obec PASOHLÁVKY - Brod nad Dyjí
Plavba probíhá na horní Mušovské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Je to první ze tří kaskádovitých jezer, které se nachází za severní hranicí CHKO Pálava. Byla napuštěna v roce 1979, má 528 ha a maximální hloubku 4 m. Všechny tři nádrže byly vybudovány na toku řeky Dyje v letech 1975 až 1989, celková plocha je 3 226 ha. Byly vybudovány nejen jako zábrana proti povodním a k chovu ryb, ale také pro rekreaci a provozování vodních sportů. Z lodi je možno zhlédnout vápencové pohoří Pálava (hřebeny Pavlovských vrchů). CHKO Pálava má rozlohu téměř 89 km2 a vznikla v roce 1976, od roku 1986 je Pálava zařazena organizací UNESCO do mezinárodní sítě biosférických rezervací. Nejvýznamnější světový ekosystém se nachází v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti ČR.
Můžete zhlédnout Mušovský kostel (kostel Sv. Linharta) – kostel stojící uprostřed střední, Věstonické nádrže vodního díla Nové Mlýny, jež byla v roce 1994 vyhlášena přírodní rezervací a je přístupná veřejnosti s omezením. Kostel je pozůstatkem zatopené obce Mušov a byl vystavěn na přelomu 12. a 13. století jako románská stavba. Tvoří tak pravděpodobně nejstarší románskou církevní stavbu na Břeclavsku.
Hradisko u Mušova – archeologická lokalita, která mapuje římské vojenské ležení z doby vlády římského císaře Marka Aurelia a vojenský tábor části X. římské legie sídlící zde počátkem 2. století n. l (Legio decima Gemina Pia Fidelis).
Kostel Sv. Jana Nepomuckého v Brodu nad Dyjí – farní římskokatolický kostel, který je architektonickou památkou z roku 1770 a mapuje přechod baroka do klasicismu.
Historie lodi Věstonická Venuše
Loď Věstonická Venuše byla vyrobena v roce 1963 v loděnicích VEB ve městě Laubegast v Německu. Až do roku 1999 jezdila jako přívoz na řece Labi v německém městě Pirna. Poté sloužila pod jménem Renata jako vyhlídková loď pro turisty na řece Vltavě v Praze. Od roku 2002 jezdí u Lodní dopravy Břeclav na Mušovské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Jejím domovským přístavem je přístav kemp Merkur.
O jménu lodi
Věstonická Venuše je vypálená hliněná soška, která byla objevena Karlem Absolonem v roce 1925. Byla nalezena na sídlišti lovců mamutů mezi dnešním Pavlovem a Dolními Věstonicemi. Replika Věstonické Venuše je vystavena v archeologickém muzeu v Dolních Věstonicích. Originál sošky je v Moravském zemském muzeu v Brně. Venuše byla v době nálezu stará asi dvacet šest tisíc let. Kolem ní ležely úlomky mamutích kostí a kamenných nástrojů. Dlouhá léta ji odborníci považovali za výraz mužského umění naplněného sexuální symbolikou. Dnes jsou tyto názory překonané. Slavná Věstonická Venuše tvořila, jak se zdá, součást obřadního rituálu vzdáleného běžnému životu. Důkazem je materiál, z něhož je vyrobena. Hliněné předměty při nešetrném vypalování v peci popraskají nebo explodují. Věstonická Venuše je vymodelována z místní hlíny, která je vůči popraskání maximálně odolná. Přesto jsou na ní velmi znatelné praskliny, které zřejmě autor při modelování vyhotovil. Mohla například sloužit k věštění budoucnosti.
Technické specifikace
jméno: Věstonická Venuše
délka: 1404 cm
šířka: 322 cm
výška: 115 cm
konstrukce a materiál trupu: ocel
Plavba po Novomlýnské nádrži lodí Pálava
Pravidelná linka:
YC Pavlov - Kemp MARS Šakvice – Strachotín – Kemp LANGR Dolní Věstonice
Loď pluje na spodní, Novomlýnské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Je to třetí, ale také největší jezero. Má 1668 ha a maximální hloubku 7,8 m. Všechny tři nádrže díky své ploše představují významné zimoviště pro severské typy husí, kterých zde můžete vidět až 30 000 ks. Jedná se také o významné hnízdiště racků chechtavých. Je možno zahlédnout druhy bahňáků, elegantní bílé i červené volavky. Vodní dílo Nové Mlýny lze údajně spatřit i z kosmu. Malebná pálavská krajina zajišťuje výtečné podmínky pro pěstování révy vinné, ale vyskytuje se zde i mnoho druhů rostlin, které jinde v ČR nenajdete. Krasová step nabízí na svazích Děvína mozaiku skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav. Na severně orientovaných svazích se nachází rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem. V údolí jsou nahrazeny panonskou dubohabřinou.
Zahlédnout můžete kostel Sv. Barbory Šakvice – kostel nacházející se v horní části obce má gotické jádro. Malby a další prvky, které byly objeveny při rekonstrukci v roce 2000, sahají až do 12. století. Na návsi je také umístěna zajímavá socha Sv. Jana Nepomuckého, kterou darovala v roce 1724 obci Marie Antonie z rodu Lichtensteinů. Archeologická expozice Dolní Věstonice – v centru obce, v barokní budově bývalé radnice, se nachází expozice „Věk lovců a mamutů“. Mapuje poznatky z archeologických nalezišť ze starší doby kamenné. V blízkosti obce se před 25 – 30 000 lety nacházel světově prosnulý komplex lovců mamutů, kde byla v roce 1925 Karlem Absolonem nalezena ženská plastika Věstonická Venuše.
Historie lodi Pálava
Loď Pálava byla vyrobena v roce 1953. Původně tato loď sloužila jako barkassa – obslužná loď ve velkých přístavech, konkrétně v Hamburku. Poté byla také lodí celní a turistickou. Naše lodní doprava si loď vyhlídla v lednu 2008 právě v hamburském přístavu. Koncem května Pálava (ještě pod jménem Agnes) dorazila do firmy ALBA – METAL Ladná k celkové rekonstrukci. Ta se podařila v rekordně krátkém čase – za měsíc (26.6.2008) již loď kotvila ve svém novém působišti - na dolní Novomlýnské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Pálava váží 20 tun, má horní palubu a jedná se o velmi pevnou loď, která je schopna odolat i větším vlnám, které se na dolní nádrži mohou při větrném počasí objevit. Ponor Pálavy je téměř 1,2 metru.
O jménu lodi
Pálava je přírodním klenotem Moravy, synonymum pro Pálavské vrchy. Jedná se o chráněnou krajinnou oblast o rozloze téměř 83 km2, kde naše loď působí – mezi Dolními a Horními Věstonicemi, Pavlovem a Mikulovem. Pálava zahrnuje rozsáhlý komplex vápencových útvarů a svou výškou vévodí celému okolí. Pro vrchy je charakteristických pět vrcholů - Děvín 554 m.n.m., Obora, Pálava, Stolová hora a Svatý kopeček. A také pět hradů - Dívčí hrady (Děvičky), Nový hrad, Sirotčí hrádek, Turold a Kozí hrádek. Tvarem Pálavské vrchy připomínají ležícího ještěra - s hlavou, korunkou na hlavě, tělem i ocasem. Symbolem vrchů jsou zejména kvetoucí kosatce nízké. Za jasného počasí dohlédnete až na Slovensko k Malým Karpatům, na opačné straně rozeznáte chladící věže Dukovan a svítící paneláky brněnské aglomerace. Za mimořádně dobré dohlednosti bývají vidět i Alpy. Loď Pálava je pojmenována po pohoří Pálava, pohoří Pálava je pojmenováno podle staršího českého jména vinařské obce Pavlov.
Technické specifikace
jméno: Pálava
délka: 1700 cm
šířka: 350 cm
výška 396 cm
konstrukce a materiál trupu: ocel
______________________________________________________________________________________________________________________
Pavlovské vrchy, ze všech stran obklopené úrodnými vinicemi, patří se svými bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, zříceninami gotických hradů, jedinečnou architekturou historického Mikulova i vinnými sklepy v okolních obcích k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům České republiky. Není se čemu divit, neboť to všechno spolu se suchým a teplým podnebím propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz, který bychom jinde v Čechách nebo na Moravě marně hledali. Jméno však nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, jak bychom se snadno mohli domnívat, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov.
Sirotčí hrádek
Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu . Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenstein; jeho zakladatelem byl Siegfried Waise (Sirotek), proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Ve zmatcích po zavraždění Václava III. v Olomouci (roku 1306) se ho zmocnili páni z Liechtenštejna a připojili jej ke svému panství, o čemž svědčí i mikulovský urbář z r. 1414. Při dělbě lichtenštejnských statků v r. 1504 jej obdržel spolu s hradem Děvičky nejstarší syn Kryštof. Teprve urbář z r. 1560 o Sirotčím hradě nemluví a v r. 1590 se výslovně připomíná jako pustý. Zanikl tedy zřejmě někdy před r. 1590. Jako zcela pustý jej označuje urbář z r. 1629. Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Hlavní část spočívala na jižním skalním útesu. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou.
Dívčí Hrady
Zbytky kdysi významného a pevného hradu zvaného jako Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg) se nachází západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále, asi 1km od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína.. Hrad je poprvé připomínán v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení. Stavba, jejíž zříceniny jsou dosud dominantou východního konce hřebene Pavlovských vrchů, tvoří protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65m dlouhý a přibližně 20m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Zkázu hradu způsobili Švédové po vítězné bitvě u Jankova v r. 1645, kdy na hradě byla jejich posádka, která před svým odchodem hrad i s Pavlovem vyplenila a zapálila.
Zajímavostí hradu je, že na objektu nikdy nebyla postavena strážná věž, která ovšem bývala součastí obranného systému většiny dobových hradů. To znamená, že obrana hradu v tomto na války neklidném regionu spočívala v nezvykle vysokých a silných zdech, které jsou dodnes patrny. Od zříceniny hradu je překrásný výhled na Novomlýnské nádrže i do daleké krajiny.
Kozí Hrádek
Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. Kozí hrádek se odedávna podílel na strategické kontrole cest spojujících Brno s Vídní a tak spoluzabezpečoval náležitou ochranu. Na vrcholu Kozího vrchu byla v 15. století vybudována dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami. Vybudování této věže přispělo ke zlepšení obranné techniky Mikulova, zejména mikulovského hradu (dnešního zámku), který tímto získal velmi dobré obranné schopnosti nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy. Dodnes se dochovalo toto pozdně gotické předsunuté opevnění s břitem.
Jeskyně Turold
Jeskyně Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů. Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní svojí tzv. „turoldskou" výzdobou a je významným zimovištěm netopýrů.
_________________________________________________________________________________________________________________________
copyright © 2009 - Palavskajezera.cz
